top of page

SNÍŽENÍ LIMITU PRO ODEČET ÚROKŮ Z ÚVĚRŮ NA BYDLENÍ, které lze odečíst ze základu daně


Poplatník má možnost si ze základu daně odečíst zaplacené úroky z úvěru či hypotéky a základní podmínkou je, že tento úvěr či hypotéka byly použity k financování bytových potřeb dle ustanovení zákona o dani z příjmů. Do 31.12.2020, tedy v daňovém přiznání za rok 2020, je možné si odečíst maximálně 300.000 Kč ze zaplacených úroků.

Od 1.1.2021 vstupuje v účinnost novela daně z příjmů, která tento limit snižuje na 150.000 Kč. Tento snížený limit však platí až pro úroky z úvěru, který je určen pro financování bytové potřeby a k obstarání této bytové potřeby došlo až po 1.1.2021.

Pro správné stanovení limitu je tedy velmi důležité posouzení otázky, kdy došlo k obstarání bytové potřeby, která je financovaná z konkrétního úvěru. Obstarání bytové potřeby není totožné s uzavřením úvěrové smlouvy! Tedy například u nákupu nemovitosti je dnem obstarání bytové potřeby den provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, u výstavby je to disponování se stavebním povolením, společným povolením nebo s ohláškou stavby.

Při refinancování dříve uzavřených úvěrů a hypoték je opět důležitý datum obstarání bytové potřeby. Pokud tedy budete refinancovat svoji hypotéku v roce 2021, kterou byla původně financována bytová potřeba obstaraná před 1.1.2021, zůstává zachován původní limit pro odečet úroků ve výši 300.000 Kč.

V případě, kdy dochází k navýšení financování, je nutné rozlišit, zda se jedná o navýšení stávajícího úvěru například z důvodu prodražení stavby (jde tedy o tutéž bytovou potřebu) – limit 300.000 Kč, nebo jde o navýšení dosavadního financování o další prostředky v souvislosti s novou bytovou potřebou (například jde o rekonstrukci uskutečněnou po 1.1.2021 na již dříve nakoupené nemovitosti) – limit 150.000 Kč.

Pokud má poplatník zaplacené úroky z bytové potřeby obstarané před 1.1.2021 i bytové potřeby obstarané po 1.1.2021, tedy dochází k souběhu úvěrů podle „starého“ a „nového“ pravidla, postupuje takto:

  1. Nejprve posuzuje „nové“ úvěry, ze kterých lze uplatnit maximálně 150.000 Kč

  2. Následně posuzuje „staré“ úvěry, kde může uplatnit maximálně 300.000 Kč minus již uplatněné úroky z „nových“ úvěrů.

Tedy shrnuto - celková částka uplatněných úroků z „nových“ úvěrů nesmí přesáhnout 150.000 Kč a zároveň celková částka uplatněných úroků z "nových" a "starých" úvěrů nesmí přesáhnout 300.000 Kč.


Ing. Lenka Cásková

daňový poradce



40 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page